Antiliiny příběhy

Jejich znepřátelené poloviny kdysi jednotného horského kmene nejsou jedinými, kteří se snaží zabránit válce sňatkem. Tento sňatek je však přece jen něčím výjimečný. Nevěsta není tou, kterou se zdá být, a za rohem číhá zrada. Na lásku a důvěru zde není čas, ale existují lidé, kteří se ho přece jen pokusí najít.

- Můžu střípek číst, i když neznám Plamen? 

Ano.  Vystupují zde dvě postavy, Jyrki a Tuivo, oběma klukům je zde 22-23 let. Jejich vzájemný vztah je předmětem tohoto střípku (tím jsem i tak nějak shrnula i děj), nicméně Jyrki je psovod, závodí se svou smečkou, Tuivo je člověk zdánlivě bez minulosti, který nechápe společenské normy světa, ve kterém se ocitl. Aby vás nemátly jména, Otssi je Jyrkiho nevlastní otec, který ho i jeho matku psychicky týral, Kaleva a Yski jsou tedy psi a Auri a Joni jsou Tuivovi nejlepší kamarádi. 

- Kdy se střípek odehrává?

Cca půl roku až rok před samotným Plamenem

- Nějaká varování?

Není to úplně varování, ale označila bych to za bromance, takže jestli vám vadí velmi blízké vztahy dvou mužů, nebude to pro vás to pravé ořechové

- Nějaké zajímavosti a jak tě střípek napadl?

Zajímavost mám jen jedinou, ta psovodka, kterou Tuivo zmiňuje, je Yö. Ona mu do jeho vztahu s Jyrkim vždycky trochu kecala (na její obranu, myslela to dobře), ale je to super ironické, když jí samotné vadí, že ostatní hodnotí její život a vztah. A taky ten střípek dostává nový rozměr pro ty, kteří se dočetli až k tomu, co se stalo mezi Tuivem a Jokim. Jyrki to v tu dobu samozřejmě vůbec netuší, ale když si představím, jak Tuivovi musí být, když mu říká, že ho zastaví... A jak mě napadl, to je docela vtipné, protože to bylo takhle: Dovařila jsem si oběd a chtěla vzít hrnec s rýží a vsypat jeho obsah do síta, aby se procedil, ale ucha hrnce byly horké, takže jsem si vypomohla chňapkou, ale nějak mi to s ní nešlo. Náhodou jsem si u toho vzpomněla na informaci, že bychom si ve velkém chladu neměli sundávat rukavice ani na chvilku, že když to budeme dělat opakovaně, může nám to ublížit, nějak si u toho představovala Jyrkiho a Tuiva, jak to řeší, a kapitola byla na světě.

Tento střípek měl být začátkem delšího příběhu, ale nemyslím si, že ještě někdy budu pokračovat. Napadlo mě to u poslechu písniček, konkrétně hlavně The Cage od Sonaty Arcticy, a Sleepwalking od Avantasii a byl to takový impulzivní nápad. V kleci je pracovní název, ale pro účely tohoto střípku je podle mě dostatečný. A co si zde vlastně přečtete? Začátek příběhu o výběru mezi povinností a láskou (jakéhokoli druhu) a o síle lidského ducha. Odehrává se v Joiseenu, státu, kam jsem zasadila i Plamen a Nebeské moře, ale jinak s nimi nemá nic společného.

Pozor, následující  odstavec je spoiler, pokud nechcete vědět konec, přeskočte hned na příběh. Já úplně nevím, co přesně se mělo dít dál, ale vím, jak to mělo skončit. Matti tu náčelnici opravdu nezabil, ale má docela dobrý důvod, proč nikomu neřekl, kdo to byl. Byl to totiž Taavi, ale v nějakém stavu změněné mysli, nejspíš v náměsíčnosti. Neřekl to nejen proto, že ho má rád a chtěl ho ochránit a nechtěl, aby si to vyčítal, ale také nechtěl, aby kmen vedl někdo jiný než Taavi, protože nikdo vhodnější tam prostě není. Nakonec to prozradil, ale ne Taavimu, Henrimu, čímž se stali ti dva spojenci a nakonec se Taavi neměl nikdy dozvědět, jak to bylo, a Matti se měl nakonec zase stát plnohodnotným členem kmene.

Zdravím. Dneska vám jdu oznámit, že se chystá nový příběh! Respektive už je napsaný, vydávat ho budu od 1. 10. 2025. Bude vycházet každý den do 8. 10. 2025. Jmenuje se Vezmi si můj čas a v perexu vám jako jedinou další informaci uvedu anotaci, tedy o čem to je:

Alje se nepovedlo dohodnout se s právníkem ohledně blížícího se rozvodového řízení, tak se vrací zpět do svého rodného města, aby to vyřešila na vlastní pěst. Cestu jí však překazí mohutná sněhová bouře, která zastaví všechny lety. Není vůbec jisté, jestli se stihne dostat domů, ale nachází ve své zlobě dostatek lidskosti, aby darovala svůj žeton na dvouminutový telefonní hovor cizinci. Tím nevědomky proplete jejich osudy a nakonec vyrazí spolu na několikadenní cestu temnými dny a ještě temnějšími nocemi. Oba postupně vytahují své kostlivce ze skříně a není vůbec jisté, že dojdou včas do cíle, a jestli si budou blízcí i po tom, co tato cesta skončí.

Pokud vás zajímá, jak příběh vznikl a jaké peripetie jeho vznik provázeli, rozklikněte článek.