Antiliiny příběhy

Předně chci říct, že jsem vůbec nevěřila, že ten příběh dopíšu. On je sice hrozně kraťoučký, na moje poměry, má jen 12168 slov, to je 8 kapitol, což je méně než polovina mé obvyklé délky, ale bylo to v určitém smyslu obtížné. V první řadě si myslím, že jsem k příběhu musela dospět, protože se tam řeší dost dospělá témata, třeba ten rozvod, byť jen okrajově. Ono to úplně prapůvodně mělo být young adult dílo, ale nakonec z toho omylem a pak už i záměrně vzniklo new adult (v Česku ten pojem není moc zavedený, ale jedná se o příběhy, kde jsou hlavními hrdiny mladí dospěli, kteří řeší odstěhování od rodiny, vysokou školu, první vážné vztahy a podobné věci, prostě jako YA, akorát jsou tam místo teenagerů právě mladí lidé cca do třiceti). Můžu asi na rovinu říct, že se jedná o romanci a svým způsobem i o dobrodružný příběh, protože hlavní zápletka je, že se hrdinové různými dopravními prostředky s menším či větším úspěchem snaží dostat domů.

Začala jsem ten příběh psát už před nějakými šesti lety, tedy kolem vzniku Plamene, což je fakt dlouhá doba. Jeden důvod už jsem uvedla, musela jsem k tomu dospět, ale to není ten hlavní. To hlavní, co mě zbrzdilo, je fakt, že kniha s úplně stejným námětem existuje. Jmenuje se Láska a jiná vykolejení (doporučuju, ale jen pokud máte rádi YA). Já vím, ten koncept dva lidi se spolu ocitnou v ohrožující situaci a musí spolupracovat a zamilují se do sebe je strašné klišé samo o sobě, a u mě ještě více, protože to není první příběh s tímhle námětem, co jsem napsala, ale problém je, že Vezmi si můj čas a Láska a jiná vykolejení si byly  a asi jsou až moc podobné. Já jsem totiž nejprve začala psát VSMČ a pak jsem v knihkupectví našla LAJV a hned jsem si řekla, že to zní jako moje dílo a koupila si to. Obvykle zjistím, že jsou tam nějaké podobnosti, ale jinak je moje kniha o něčem jiném, ale tady to fakt bylo trochu jako přes kopírku. Totálně mě to znechutilo a VSMČ jsem v podstatě zahodila. Jenže jsem se k němu pořád tak nějak vracela a vrtala se v tom a nakonec si řekla, že na tu podobnou knihu kašlu a dopíšu to, protože mám ráda ty postavy, svět (k tomu se hned dostaneme) a některé hlášky, protože to dílo je vlastně dost odlehčené, i když se tam řeší těžké věci. Řekla jsem si, že to třeba nebude moje nejlepší kniha, ale bude to krátké, dá se to číst bez znalosti jakéhokoli jiného příběhu ode mě a bude to taková oddechovka, což všechno asi pořád platí, ale troufám si říct, že je to nakonec i celkem originální a LAJV to spíš připomíná, než že by to vypadalo, jako bych ho okopírovala.

K tomu prostředí, ono se to sice odehrává v Joisseenu, tedy ve státě, kde se odehrává Plamen vzpomínek i Nebeské moře, ale jinak to se jmenovanými příběhy vůbec nesouvisí. Nicméně to prostředí je dost specifické a má zajímavé zákony, které se mi hodily, takže jsem ho využila. Myslím, taky, že právě to prostředí dílo ještě víc odděluje od LAJV a podobných příběhů.

Jak mě příběh napadl? Já už si to vlastně moc nepamatuju, ale vím, že to vycházelo z té věty vezmi si můj čas, kterou jsem nakonec využila jako název, protože bez ní by příběh neexistoval. Tuším, že za mohl nějaký reklamní plakát, na kterém bylo něco jako "vezmi si čas pro sebe" a múzy přicházejí zvláštními cestami, takže se mi ta věta v hlavě hned přeformulovala na "vezmi si můj čas", vzpomněla jsem si u toho na knihu Dej mi své jméno (velmi doporučuju, jen teda říkám, že je to gay romance) a řekla si, že i ta moje věta zní dost romanticky. Zápletka mě k tomu napadla ten den později ve sprše, protože téměř všechny moje nápady jsem vymyslela při plavání, ve vaně nebo ve sprše. Já fakt nevím, jak tohleto funguje, možná jsou v každé nádrži s vodou rozpuštěné nápady, které člověk pak dostává přes kůži do krve a do mozku, kde se zformulují v umělecké dílo nebo nevím. Funguje to totiž i na malování.

Na závěr se jen připomenu, že vycházejí Střípky, tedy jinak nepublikovatelné kousky mých příběhů a nápadů. Zatím jsou dva, ale budou přibývat každé pondělí až do vyčerpání zásob. A také se vám vnutím s tím, že prodávám své ručně malované tašky s kočičím motivem, každou za 200 korun, takže koukněte i do e-shopu, pokud máte zájem. To by bylo ode mě vše, snad si příběh někdo přečte a bude se vám líbit. Mějte se krásně!