20. Milý trenére (potřetí)
Jo, udělala jsem to. Fakt jsem to udělala. Proč, to by tě ve skutečnosti nezajímalo, ale protože si tyhle maily nikdy nepřečteš, tak to můžu napsat. Vlastně jsem si myslela, že ti to bude ukradený úplně, protože na tom vůbec nezáleží, ale nebylo. Popravdě, nechtěla jsem tě naštvat ani ti něco dokázat, bylo to úplně spontánní. Zrovna mi poslali peníze z posledního závodu, a cesta k bankomatu vedla kolem dobrýho kadeřnictví, a já si vzpomněla na ten rozhovor s Leenou a… stalo se.
Prostě jsem vešla dovnitř. Kdybych čekala dýl, asi bych si to rozmyslela, ale ta ženská mě vzala skoro hned. Když jsem si sedala k zrcadlu, ještě jsem nevěděla, co přesně vlastně chci, ale když jsem pohlédla na svý hnědý myší vlasy, věděla jsem, že s tím musím něco udělat. A když se pak kadeřnice rozčilovala, že se o svý vlasy nestarám a jsou zacuchaný, bylo rozhodnuto. Požádala jsem ji o nějaký krátký sestřih.
Když přišlo na barvení, řekla mi, že by mi slušela fialová, a proto to dopadlo tahle. Ze světle hnědých vlasů po lopatky se stal super sestřih dlouhej jenom pod uši, nahoře zelenej a zhruba od půlky fialovej. A víš co? Tohle jsem já. Poprvý v životě mi přijde, že mám na hlavě něco, co mě vystihuje. Nedokázala jsem se přestat usmívat pokaždý, když jsem někde zahlídla svůj odraz, nebo na mě někdo zíral.
Úsměv mě ale přešel, když jsem se s tebou setkala. Měl jsi mi měřit čas, za kterej uběhnu kilák, ale kdyžs mě viděl, v očích ti zaplál vztek.
Ty: Yö, co to je?
Já: Vlasy?
Ty: Ale… tohle nejde! Na dnešek jsem pozval sponzora a ty mě takhle potopíš ještě předtím, než -
Já: Moment. Sponzora?
Ty: Jasně že jo! Hele, nebylo by bezva, kdyby ti někdo platil startovný jenom za to, že ho propaguješ?
Já: Ale… já tohle nikdy nechtěla. Nechci nosit něčí reklamu.
Ty: Je mi úplně jedno, cos chtěla nebo ne. Poběžíš před sponzorem, aby viděl, jestli při běhu vypadáš dobře.
Já: Vždyť jsem psovodka, ne atletka!
Ty: Ale i psovodi občas běhají.
Já: To sice jo, ale proč mám vypadat dobře při něčem, co ani není moje disciplína!
Ty: Prostě to tak je!
Já: A… kdy přijde?
Ty: Za pět minut.
Já: Co? A tos mi o něm nemohl říct předem?
Ty: Copak jsem věděl, že uděláš takovou pitomost?
Já: Ale o ty vlasy vůbec nejde! Prostě jsem se na to potřebovala psychicky připravit.
Ty: Yö, pro tohle jsi byla narozená. Ty nepotřebuješ přípravu. Tak už běž, ať tu aspoň nepostáváš, až přijde. A… na ty vlasy si dej čepici.
Já: Jsou teď hezky nadýchaný a já nechci -
Ty: Dej si tu čepici.
Já: Proč s tím máš takovej problém?
Ty: Vypadáš jak oškubaný kuře. A holky maj mít dlouhý vlasy.
Já: Akorát mi zavazely.
Ty: Ale byly hezký! Hele, tamhle jde ten sponzor. Tak běž.
Já: Víš co? Seru ti na to. Nebudeš mi mluvit do života.
Ty: To nemyslíš vážně. Já to s tebou myslím dobře. Jsi závodnice, musíš tomu zasvětit všechno.
Já: Ale já chci i jinej život.
Ty: Tak to máš smůlu, budeš nula, jestli si budeš dělat, co chceš.
Já: Fakt ti nepoběžím, když mě tu ponižuješ.
Ty: Říkám ti jenom pravdu.
Já: Seru ti na sponzora.
Ty: Yö, prosím tě. Jsou to jenom pitomý vlasy, přece kvůli tomu -
Já: Pitomý vlasy, kvůli kterým mě musíš urážet.
Šla jsem tady, do knihovny. Teď asi přemlouváš sponzora, aby nám dal ještě jednu šanci, ale víš co? Je mi to ukradený. Klidně si to startovný budu celý platit sama, ne napůl s tebou jako doteď. Nebudeš mi říkat, kdo mám být.
Yö
Komentáře
Přehled komentářů
Juch, nabarvený vlasy :333
I když zelená a fialová mi přijde jako dost zvláštní
kombinace, ale asi si jen představuju odstíny,
které k sobě nesedí :D
Also nejvíc mě zde vytočilo Kevätovo HoLkY mAjÍ
mÍt dLoUhÉ vLaSy. Prostě wtf, can he just stop xd
Re: .
(Ant, 21. 9. 2022 5:24)Tak viděla jsi obrázky Yö. Mně se ta kombinace líbí. :-) Jo, Kevät je tak trochu zpátečnický. :-)
Re: Re: .
(L. , 23. 9. 2022 1:35)
Ant, to, že jsem je viděla, neznamená, že si je
pamatuju, promiň :D vždyť ano, je to hezká
kombinace, když se správně zvolí odstíny ^^
No jasně, ale jen maličko :D
.
(L. , 21. 9. 2022 1:28)