Jedenáctý dopis
Moje budoucí já,
nemůžu uvěřit tomu, že jsem to udělala. Pozvala jsem Tyyne do kavárny. Ne, že bych proti ní vyloženě něco měla, ale v naší partě se ocitla jen díky Jonimu a nějak zvlášť jsme si neměly co říct. Docela mě i překvapilo, že to pozvání přijala. Asi chtěla vědět, co jí tak můžu říct. To bych ale ráda věděla i já. Sedli jsme si naproti sobě a ona se ušklíbla nad mojí černou kávou.
Tyyne: Jak to můžeš pít? Vždyť je to hnus.
Já: Spíš nechápu, jak ty můžeš pít ty přeslazený sračky, co nemaj s kávou nic společnýho. Ale k věci.
Tyyne: K věci? Mělo mi dojít, že jsi mě asi nepozvala jenom tak.
Já: To fakt ne. Je to trochu osobní, takže mě klidně pošli do háje, jasný? Vím, že se ti dá věřit, takže prostě… jak fungujete s Jonim?
Tyyne: No… řekla bych, že dobře. Proč? Říkal ti něco jinýho? Jestli jo, tak toho magora uškrtím za to, že mi to neřekl přímo.
Já: I kdyby mi to řekl, tak víš, že bych ti to neřekla. Ne, jde prostě o to, že Asta je… hrozně super, ale občas po mě chce nějaké věci a já nevím, jestli s tím úplně souhlasím.
Tyyne: V sexu?
Já: Co? Ne, ne, my jsme spolu ještě nespali. Ne. Prostě… Ani spolu pořádně nechodíme, a on po mě třeba chce, abych se přestala sama scházet s kluky z party. Přitom… já nevím, vždyť se známe roky. Navíc to řekl po tom, co jsem byla akorát s Ylem a Tuivem.
Tyyne: A ty se mu divíš? Trávíš s Tuivem až podezřele moc času. A dost často, i když se scházíme všichni, tak s ním venku kouříš a kecáte a všechno.
Já: Ale… Tak to není. S Jonim jsme se dohodli, že mu pomůžeme se začlenit do tohohle světa.
Tyyne: Soráč, ale k čemu ti to je? Jakože, já proti němu nic nemám, a právě mi přijde, že se ho snažíte změnit.
Já: On se sám chce změnit. Ale to je jedno. Prostě… nevím, jak to Astovi vysvětlit.
Tyyne: Jéj, tak mu neříkej, že se s ním scházíš. A dej si pozor, aby to nezjistil.
Já: Jako… lhát mu?
Tyyne: A kdo to nedělá?
Já: Ty Jonimu v takovýchhle věcech lžeš?
Tyyne: Joni je strašnej ňouma. On je jako hodnej, ale někdy až moc, přijde mi, že mu nevadí vůbec nic. Někdy je to trochu blbý, protože je strašně předvídatelnej, ale možná proto s ním jsem. Nějak mě neomezuje.
Já: Takže ty… ho nemiluješ?
Tyyne: Ale jo. Akorát to určitě není láska do konce života. Celkem ti Astu závidím, ale on má oči jenom pro tebe. Nechápu teda, co na tobě vidí, ale něco asi jo, je z tebe úplně vedle.
Ignorovala jsem její urážku a nadřazenost, byla jsem zvyklá, že je zkrátka taková. Ještě chvilku jsme si povídaly. Nejspíš měla pravdu. Ona i máma ji měly. Nebudu se scházet s nikým jiným o samotě, snad právě s výjimkou Tyyne, a ani Ylermi by nemusel vadit, a pokud se už sejdu s někým jiným, tak si dám dobrý pozor, aby se to nedozvěděl. To je zřejmě jediné řešení, jinak to nefunguje, a byla jsem blbá, když jsem uvěřila těm řečem, že náš vztah bude jiný.
Auri
Komentáře
Přehled komentářů
Tak už chápu, proč se s Tyyne moc nebaví :D
Auri je taková ztracená a oni ji táhnou špatným směrem... Snad se z toho vyhrabe než se stane něco fakt zlýho.
Re: .
(Ant, 8. 2. 2022 19:52)
Ona je Tyyne... Svým způsobem fajn, ale ne pro Auri.
Jo, přesně, o tom ten příběh taky je, no.
.
(L., 8. 2. 2022 16:12)